Pokud jste fanoušky švýcarské folkmetalové kapely Eluveitie, jistě
jste viděli i jeden záznam, kde společně s kapelou Finntroll hrají na
festivalu Masters Of Rock svoji skladbu Inis Mona a frontman Chrigel Glanzmann říká, že „jde o starou keltskou taneční(?) písničku“. Zamysleli jste se ale
někdy nad tím, co že je to za píseň? Jestli jste po tom nikdy nepátrali, nebo
se vám nepovedlo zjistit, jaká písnička to byla, pokračujte ve čtení, protože
právě v tomto článku se dozvíte něco nového nejen o této skladbě. Já
samozřejmě nejsem žádná expertka na keltské písně, takže je pravděpodobné, že
nějaké se objevily ještě v dalších skladbách Eluveitie, aniž bych na to
došla, ale zatím je to zkrátka těchto pět skladeb, u nichž jsem si spojitostí s reálnými
lidovými písněmi keltských národů jistá.
Inis Mona (Tri Martolod,
Bretaň)
To, že je Inis Mona stará keltská písnička, skutečně není žádná lež,
protože refrén skladby byl převzat z bretaňské lidové písně Tri Martolod,
která vypráví o třech námořnících (což lze poznat celkem snadno už z názvu
i přesto, že třeba bretonštinu neovládáte). Není vlastně vůbec neznámá a díky
tomu byla převzata nejen Eluveitie ale také mnoha dalšímu kapelami a interprety
včetně například zpěvačky Nolwenn Leroy, ukrajinskou kapelou F.R.A.M., německou
kapelou Santiano nebo česko-bretaňskou kapelou Bran. Asi nejznámějším
hudebníkem, jenž píseň Tri Martolod zpracoval, byl známý folkrockový muzikant
Alan Stivell – od něj to pak převzali další a další hudebníci. Každopádně
nemůže být žádným překvapením, že to byla právě skladba Inis Mona, s níž Eluveitie
prorazila.
Gobanno (Julia Delaney, irská lidová)
Skladba Gobanno se objevila na albu Evocation I – The Arcane Dominion
a pokud jste si pozorně přečetli komentáře, které k této písni najdete na
youtube.com, zjistíte, že v tomto případě se kapela Eluveitie inspirovala
irskou lidovou písní Julia Delaney (někdy také označována jako „Julia Delaney’s
Reel“, přičemž reel je irský lidový tanec). Tuto píseň ještě před Eluveitie
převzala také například kapela The Bothy Band a zajímavou verzi můžete najít na
youtube.com i od The Irish Experience.
Luxtos (La Jument De Michao, Bretaň)
Roku 2012 kapela vydala album Helvetios, na němž se objevila i skladba
Luxtos a pozorný posluchač si mohl povšimnout, že se nápadně podobá bretaňské
lidové písni La Jument De Michao. Tu proslavili opět Tri Yann, ačkoliv
zpracování se dočkala ještě několikrát (a to včetně použití v písni Luxtos)
– vlastní verzi nahrála například dříve zmíněná Nolwenn Leroy nebo německá
folkmetalová/medievalmetalová kapela Saltatio Mortis. Ovšem stejně jako v předchozích
případech i v písni Luxtos kapela Eluveitie zpracovali La Jument De Michao
po svém.
Celtos (Maluron Lurette a Tri
Martolod, Bretaň)
Píseň Tri Martolod se ale neobjevila jen ve skladbě Inis Mona – byla ještě
jednou „recyklována“ i v refrénu skladby Celtos, byť šlo tentokrát o jinou
část této bretaňské lidové písně a je potřeba se do Celtos pořádně zaposlouchat
na to, aby si toho člověk všimnul (ačkoliv uzávám, že tady může být podobnost čistě náhodná - pokud budete hrát jeden regionální styl, je jasné, že ho po nějaké době budete mít prostě vžitý a zřejmě více či méně podvědomě budete tvořit písně, jež budou podobné písním již existujícím; a tak to není jen u lidové hudby nebo folk metalu). Daleko výraznější ale je přítomnost jiné
bretaňské lidové písně: Maluron Lurette. Tu před lety nahrála kapela Tri Yann a
právě od nich ji Eluveitie pravděpodobně převzala. Kromě Tri Yann a Eluveitie
skladbu velmi umně předělala ještě například i kapela Ten Strings And A Goat Skin,
jejíž verzi si můžete poslechnout na jejich SoundCloudu.
Melodie, kterou můžete slyšet v Tri Martolod, se objevuje také v refrénu Celtos
Epona (King Of The Fairies, irská
lidová)
Zatím nejnovější písní, kterou Eluveitie vydala, je skladba Epona o
keltské bohyni toho jména. Do této skladby byla však zakomponována ještě i
jedna irská lidová píseň a to jmenovitě (The) King Of The Fairies, jíž opět
proslavil Alan Stivell. Protože je to ale skladba hezká, není divu, že je i
patřičně populární, díky čemuž ji zpracovalo ještě mnoho dalšího hudebníků a
skupin. Sice ne tolik co třeba písně Tri Martolod nebo La Jument De Michao, ale
rozhodně jich nebylo málo, o čemž se můžete i vy sami přesvědčit tak, že si
jméno skladby vyhledáte třeba na youtube.com.
Pokud vás keltská hudba zajímá, podívejte se třeba ještě na můj starší článek o známých bretaňských písních, které byly často zpracovány mnoha různými hudebníky. Já teď už každopádně jen čekám, kdy Eluveitie přijde i s vlastní
verzí mojí oblíbené bretaňské písně Son Ar Chistr…
EDIT 28. července:
Lvgvs (Son Ar Chistr / Ev Chistr 'ta Laou / Ev Sistr, Bretaň)
EDIT 28. července:
Lvgvs (Son Ar Chistr / Ev Chistr 'ta Laou / Ev Sistr, Bretaň)
Když jsem před těmi třema dny psala tento článek a na jeho konec dodala, že jsem zvědavá, kdy Eluveitie přijde i s vlastní verzí mojí oblíbené bretaňské písničky Son Ar Chistr, vážně jsem nečekala, že to udělají už za tři dny. Asi si tedy dovedete představit, jak jsem se tvářila, když jsem si Lvgvs poprvé pustila a hned to první, co jsem slyšela, byla opravdu melodie ze Son Ar Chistr.
Nicméně k věci: V písni Lvgvs je melodie Son Ar Chistr použita už v úvodu a opakuje se v průběhu celé skladby a s menší obměnou ji můžete slyšet i v pozadí v refrénu. Tato melodie se objevila poprvé roku 1970 ve skladbě Son Ar Chistr v podání Alana Stivella, o němž byla řeč již několikrát dříve v článku, a píseň měli ve dvacátých letech zaznamenat údajně (podle jedné teorie) bretaňští teenageři. Obecně je řeč o tom, že zaznamenali text písně, ale nikde se mi nepovedlo najít věrohodný zdroj k tomu, zda to byl opravdu text, nebo spíš melodie, případně obojí. O melodii každopádně není nikde ani zmínka a sám Alan Stivell údajně nikdy někde neuvedl, odkud ji převzal, jestli k Son Ar Chistr skutečně patří, nebo ji sám složil - vždy je všude u jeho jméno a v případě Son Ar Chistr uvedeno pouze „arrangement“. A francouzsky bohužel neumím, abych něco našla v originálních francouzských zdrojích. Jediné, co tedy můžu napsat, že ta melodie poprvé zazněla skutečně v písni Son Ar Chistr od Alana Stivella a objevila se například ve spojitosti s písní Willie's Lady.
Pokud jde o text, je to vlastně taková normální „chlastací“ písnička o alkoholickém nápoji zvaném cider, který už jste i vy sami možná ochutnali. Nic složitějšího za Son Ar Chistr (v překladu doslova „Píseň o cideru“, nepletu-li se) nehledejte. Jen názvů má více - písničku můžete také najít pod názvy Ev Chistr 'ta Laou nebo Ev Sistr ('ta Laou), což odkazuje na prvních pár slov písně, která sice může pro normálního českého či slovenského smrtelníka znít francouzsky, ale stejně jako Tri Martolod je celá v bretonštině.
Jinak je to velice populární a často používaná melodie, která se objevila i ve hře World Of Warships, zpracovala ji česko-bretaňská kapela Bran, ještě před nimi například kapely Bots nebo Oktoberklub a objevila se i v písni od německé dance skupiny Scooter. A pokud vám přece jen scházejí elektrické kytary, nebojte - populární je i mezi jinými folkmetalovými kapelami, z nichž ji zpracovala například ukrajinská kapela F.R.A.M. nebo kapela Leshak (částečná cover verze písničky Sieben Tage Lang od kapely Bots, která Son Ar Chistr zpracovala po svém v nizozemštině a němčině).
Nicméně k věci: V písni Lvgvs je melodie Son Ar Chistr použita už v úvodu a opakuje se v průběhu celé skladby a s menší obměnou ji můžete slyšet i v pozadí v refrénu. Tato melodie se objevila poprvé roku 1970 ve skladbě Son Ar Chistr v podání Alana Stivella, o němž byla řeč již několikrát dříve v článku, a píseň měli ve dvacátých letech zaznamenat údajně (podle jedné teorie) bretaňští teenageři. Obecně je řeč o tom, že zaznamenali text písně, ale nikde se mi nepovedlo najít věrohodný zdroj k tomu, zda to byl opravdu text, nebo spíš melodie, případně obojí. O melodii každopádně není nikde ani zmínka a sám Alan Stivell údajně nikdy někde neuvedl, odkud ji převzal, jestli k Son Ar Chistr skutečně patří, nebo ji sám složil - vždy je všude u jeho jméno a v případě Son Ar Chistr uvedeno pouze „arrangement“. A francouzsky bohužel neumím, abych něco našla v originálních francouzských zdrojích. Jediné, co tedy můžu napsat, že ta melodie poprvé zazněla skutečně v písni Son Ar Chistr od Alana Stivella a objevila se například ve spojitosti s písní Willie's Lady.
Pokud jde o text, je to vlastně taková normální „chlastací“ písnička o alkoholickém nápoji zvaném cider, který už jste i vy sami možná ochutnali. Nic složitějšího za Son Ar Chistr (v překladu doslova „Píseň o cideru“, nepletu-li se) nehledejte. Jen názvů má více - písničku můžete také najít pod názvy Ev Chistr 'ta Laou nebo Ev Sistr ('ta Laou), což odkazuje na prvních pár slov písně, která sice může pro normálního českého či slovenského smrtelníka znít francouzsky, ale stejně jako Tri Martolod je celá v bretonštině.
Jinak je to velice populární a často používaná melodie, která se objevila i ve hře World Of Warships, zpracovala ji česko-bretaňská kapela Bran, ještě před nimi například kapely Bots nebo Oktoberklub a objevila se i v písni od německé dance skupiny Scooter. A pokud vám přece jen scházejí elektrické kytary, nebojte - populární je i mezi jinými folkmetalovými kapelami, z nichž ji zpracovala například ukrajinská kapela F.R.A.M. nebo kapela Leshak (částečná cover verze písničky Sieben Tage Lang od kapely Bots, která Son Ar Chistr zpracovala po svém v nizozemštině a němčině).
A to už je (alespoň prozatím) opravdu konec článku...
EDIT 18. srpna:
Ogmios (Tri Martolod, Bretaň)
Tak jsem si dala na chvíli pauzu od editování tohoto článku, ale dnes mi s vydáním nového alba Evocation II - Pantheon volno skončilo. Netvrdím, že jsem to nečekala - už delší dobu jsem nedočkavě vyčkávala, až album vyjde, protože mě zajímalo, co za lidové písničky na tomto albu použili (vedle The King Of The Fairies v písni Epona a Son Ar Chistr v Lvgvs), ale domnívala jsem, že dojde spíš třeba na Suite Surdarmoricaine a ne to, že podruhé zpracují bretaňskou písničku Tri Martolod, kterou použili už ve skladbě Inis Mona. A co víc: Tentokrát ji zpracovali tak, že k ní prostě přidali vlastní text - nic víc.
Ogmios sem zatím sdílet nemůžu, ale místo toho si klidně můžete pustit Tri Martolod ve zracování Nolwenn Leroy, protože to zní vlastně prakticky stejně - jen to není bretonsky a hrají a zpívají tam jiní lidé. Takže dokud nebude na YT video, užijte si Nolwenn Leroy.
Tímto ale nekončíme - během poslechu nového alba Eluveitie jsem nabyla silného dojmu, že nějakou existjující lidovou skladbu použili i v jiných písních, zatímco příležitostně opakují i sebe samé (teď už se v tom vážně nevyznám). Budu ale potřebovat trochu času na to, abych si je pořádně naposlouchala a porovnala, takže pro dnešek se musíte spokojit jen s Ogmios. Tak třeba zase zítra...
EDIT 19. srpna:
Antvmnos (Scarborough Fair, Anglie)
Včera jsem psala, že se k článku jistě ještě vrátím a nemýlila jsem se - nové album sice nemám tak dobře naposlouchané a jsem si celkem jistá, že narazím ještě na další lidové písně, ale i tak se mi povedlo objevit, že byla jedna použita i v písni Antvumnos. Konkrétně jde o slavnou anglickou lidovou píseň Scarborough Fair, která je asi tak slavná jako třeba Son Ar Chistr a taky tak často přepracovávaná (a patrně ještě víc).
Děj písně je, jak už název napovídá, zasazen do anglického města Scarborough a podle některých teorií by se časově měl odehrávat v době morové epidemie. Celkově je celkem jednoduchý - spočívá v ukládání určitých nesplnitelných úkolů za určitým účelem (většinou z lásky), jak to znáte jistě i vy z různých pohádek nebo jiných lidových písní (téže věci si můžete částečně povšimnout i v lidové písni The Unquiet Grave nebo The Elfin Knight). Píseň se samozřejmě postupně šířila dál a jak k tomu docházelo, přirozeně se postupně různě měnila slova, názvy a do určité míry i melodie.
Příběh této písně v moderní době, pokud byste chtěli vědět i to, kde se vzala právě melodie, kterou použila kapel Eluveitie, je poměrně složitý, takže to tady nebudu vysvětlovat a radši vám doporučím, abyste si sami prošli nějaké zdroje (opravdu se mi to nechce celé překládat a vypisovat). Důležité ale je, že ji nejvíce proslavilo duo Simon and Garfunkel, kteří se píseň naučili roku 1965 od Martina Carthyho, jenž měl melodii převzít ze zpěvníku, jehož autory byli Ewan MacColl a Peggy Seeger. Ještě před nimi ale použil melodii a části textu například i Bob Dylan v písni Girl From The North Country - melodická podobnost s verzí od Simona and Garfunkela tam sice není tak zřetelná, ale pokud nepoznáte ji, podobnost textu vám jistě neunikne.
Předělaná byla ovšem mnohokrát - zpracovala ji i kapela Spirituál kvintet, King's Singers, kanadská metalová kapela Queensrÿche, zpěvačka Sarah Birmigham, Celtic Woman, kapela Omnia pod názvem The Elven Lover, doometalová kapely My Dying Bride, Scooter (ti také předělali Son Ar Chistr ve své písni How Much Is The Fish), Leaves' Eyes, Nolwenn Leroy (opět) nebo Nox Arcana, Gregorian a mnoho dalších. Objevila se mimo jiné i v seriálu Futurama.
Jak vidíte, populární je dost, takže mě její použití v případě Eluveitie nijak nepřekvapuje. Jejich verze zatím na YouTube nenajdete, ale můžete si poslechnout kteroukoliv z verzí od hudebníků, které jsem uvedla výše. A já vám sem vkládám slavnou verzi od Simona And Garfunkela.
...Ale já se ještě vrátím!
EDIT 3. září:
Esvs (Pelot d'Hennébont/La Lettre De Pelot De Betton, Bretaň)
Když jsem před nějakou dobou o pár řádků výše napsala, že se ještě vrátím, byla jsem si tím jistá z toho důvodu, že na novém albu Eluveitie jsem narazila ještě na dvě skladby, u nichž jsem si byla jistá, že v nich kapela použila melodie nějakých lidových skladeb, ale nevěděla jakých. Konkrétně šlo o skladby Esvs a Grannos, v jejímž případě bych dala ruku do ohně za to, že v ní byly použité lidové písně dokonce rovnou tři (mám vytipovaných pár irských reelů a jigů, ale problém je, že po nějaké době mi začalo znít naprosto všechno stejně). Kdykoliv si nejsem jistá nějakou písní, zamířím buď na youtube nebo na reddit, abych zjistila, jestli k ní náhodou někdo něco nenapsal - u Grannos jsem sice nic s jistotou nezjistila, ale v případě Esvs jsem díky youtube zjistila, že melodie opravdu pochází z jisté lidové písně. Ironií osudu šlo o Pelot d'Honnébont - píseň, kterou dobře znám od kapely Tri Yann, jež ji zpracovala dávno před Eluveitie. Možná bych si to časem uvědomila sama, ale to bych musela mít píseň Esvs trochu lépe naposlouchanou.
Nicméně k věci: píseň Pelot d'Hennébont ve světě proslavili právě Tri Yann, ale před nimi byla vydána v roce 1957 pod názvem La Lettre De Pelot De Betton (aspoň tak to je uvedeno na webu whosampled.com) a vlastní verzi v češtině přidala například i kapela Hakka Muggies. Jde o dopis vojáka jeho matce, kde popisuje, že se mu na bojišti daří tak moc, že jej ocenil sám král Ludvík (bohužel z ní není jasné který přesně to byl, ale protože je různě na internetu uváděno, že píseň pochází z doby Velké francouzské revoluce, jde pravděpodobně o krále Ludvíka XVI.). Ostatně text si, pokud umíte francouzsky nebo anglicky, přečíst i vy sami například na stránce lyricstranslate.com.
Pokud jde o verzi Eluveitie, melodie je sice trochu odlišná, ale motiv se objevuje již na začátku písně, ale nejzjevnější shoda je v druhé polovině písně, kde ji zpívá zpěvačka Fabienne a sbor. Zajímavě melodii použila ve své písni i kapela Les Alabres ve své písni La Roy Louis (za to, že je název písně napsán na YT správně, bych ruku do ohně nedala).
A teď už musím zjistit jen to, co za písně je použito v písni Grannos...
EDIT 18. srpna:
Ogmios (Tri Martolod, Bretaň)
Tak jsem si dala na chvíli pauzu od editování tohoto článku, ale dnes mi s vydáním nového alba Evocation II - Pantheon volno skončilo. Netvrdím, že jsem to nečekala - už delší dobu jsem nedočkavě vyčkávala, až album vyjde, protože mě zajímalo, co za lidové písničky na tomto albu použili (vedle The King Of The Fairies v písni Epona a Son Ar Chistr v Lvgvs), ale domnívala jsem, že dojde spíš třeba na Suite Surdarmoricaine a ne to, že podruhé zpracují bretaňskou písničku Tri Martolod, kterou použili už ve skladbě Inis Mona. A co víc: Tentokrát ji zpracovali tak, že k ní prostě přidali vlastní text - nic víc.
Ogmios sem zatím sdílet nemůžu, ale místo toho si klidně můžete pustit Tri Martolod ve zracování Nolwenn Leroy, protože to zní vlastně prakticky stejně - jen to není bretonsky a hrají a zpívají tam jiní lidé. Takže dokud nebude na YT video, užijte si Nolwenn Leroy.
Tímto ale nekončíme - během poslechu nového alba Eluveitie jsem nabyla silného dojmu, že nějakou existjující lidovou skladbu použili i v jiných písních, zatímco příležitostně opakují i sebe samé (teď už se v tom vážně nevyznám). Budu ale potřebovat trochu času na to, abych si je pořádně naposlouchala a porovnala, takže pro dnešek se musíte spokojit jen s Ogmios. Tak třeba zase zítra...
EDIT 19. srpna:
Antvmnos (Scarborough Fair, Anglie)
Včera jsem psala, že se k článku jistě ještě vrátím a nemýlila jsem se - nové album sice nemám tak dobře naposlouchané a jsem si celkem jistá, že narazím ještě na další lidové písně, ale i tak se mi povedlo objevit, že byla jedna použita i v písni Antvumnos. Konkrétně jde o slavnou anglickou lidovou píseň Scarborough Fair, která je asi tak slavná jako třeba Son Ar Chistr a taky tak často přepracovávaná (a patrně ještě víc).
Děj písně je, jak už název napovídá, zasazen do anglického města Scarborough a podle některých teorií by se časově měl odehrávat v době morové epidemie. Celkově je celkem jednoduchý - spočívá v ukládání určitých nesplnitelných úkolů za určitým účelem (většinou z lásky), jak to znáte jistě i vy z různých pohádek nebo jiných lidových písní (téže věci si můžete částečně povšimnout i v lidové písni The Unquiet Grave nebo The Elfin Knight). Píseň se samozřejmě postupně šířila dál a jak k tomu docházelo, přirozeně se postupně různě měnila slova, názvy a do určité míry i melodie.
Příběh této písně v moderní době, pokud byste chtěli vědět i to, kde se vzala právě melodie, kterou použila kapel Eluveitie, je poměrně složitý, takže to tady nebudu vysvětlovat a radši vám doporučím, abyste si sami prošli nějaké zdroje (opravdu se mi to nechce celé překládat a vypisovat). Důležité ale je, že ji nejvíce proslavilo duo Simon and Garfunkel, kteří se píseň naučili roku 1965 od Martina Carthyho, jenž měl melodii převzít ze zpěvníku, jehož autory byli Ewan MacColl a Peggy Seeger. Ještě před nimi ale použil melodii a části textu například i Bob Dylan v písni Girl From The North Country - melodická podobnost s verzí od Simona and Garfunkela tam sice není tak zřetelná, ale pokud nepoznáte ji, podobnost textu vám jistě neunikne.
Předělaná byla ovšem mnohokrát - zpracovala ji i kapela Spirituál kvintet, King's Singers, kanadská metalová kapela Queensrÿche, zpěvačka Sarah Birmigham, Celtic Woman, kapela Omnia pod názvem The Elven Lover, doometalová kapely My Dying Bride, Scooter (ti také předělali Son Ar Chistr ve své písni How Much Is The Fish), Leaves' Eyes, Nolwenn Leroy (opět) nebo Nox Arcana, Gregorian a mnoho dalších. Objevila se mimo jiné i v seriálu Futurama.
Jak vidíte, populární je dost, takže mě její použití v případě Eluveitie nijak nepřekvapuje. Jejich verze zatím na YouTube nenajdete, ale můžete si poslechnout kteroukoliv z verzí od hudebníků, které jsem uvedla výše. A já vám sem vkládám slavnou verzi od Simona And Garfunkela.
...Ale já se ještě vrátím!
EDIT 3. září:
Esvs (Pelot d'Hennébont/La Lettre De Pelot De Betton, Bretaň)
Když jsem před nějakou dobou o pár řádků výše napsala, že se ještě vrátím, byla jsem si tím jistá z toho důvodu, že na novém albu Eluveitie jsem narazila ještě na dvě skladby, u nichž jsem si byla jistá, že v nich kapela použila melodie nějakých lidových skladeb, ale nevěděla jakých. Konkrétně šlo o skladby Esvs a Grannos, v jejímž případě bych dala ruku do ohně za to, že v ní byly použité lidové písně dokonce rovnou tři (mám vytipovaných pár irských reelů a jigů, ale problém je, že po nějaké době mi začalo znít naprosto všechno stejně). Kdykoliv si nejsem jistá nějakou písní, zamířím buď na youtube nebo na reddit, abych zjistila, jestli k ní náhodou někdo něco nenapsal - u Grannos jsem sice nic s jistotou nezjistila, ale v případě Esvs jsem díky youtube zjistila, že melodie opravdu pochází z jisté lidové písně. Ironií osudu šlo o Pelot d'Honnébont - píseň, kterou dobře znám od kapely Tri Yann, jež ji zpracovala dávno před Eluveitie. Možná bych si to časem uvědomila sama, ale to bych musela mít píseň Esvs trochu lépe naposlouchanou.
Nicméně k věci: píseň Pelot d'Hennébont ve světě proslavili právě Tri Yann, ale před nimi byla vydána v roce 1957 pod názvem La Lettre De Pelot De Betton (aspoň tak to je uvedeno na webu whosampled.com) a vlastní verzi v češtině přidala například i kapela Hakka Muggies. Jde o dopis vojáka jeho matce, kde popisuje, že se mu na bojišti daří tak moc, že jej ocenil sám král Ludvík (bohužel z ní není jasné který přesně to byl, ale protože je různě na internetu uváděno, že píseň pochází z doby Velké francouzské revoluce, jde pravděpodobně o krále Ludvíka XVI.). Ostatně text si, pokud umíte francouzsky nebo anglicky, přečíst i vy sami například na stránce lyricstranslate.com.
Pokud jde o verzi Eluveitie, melodie je sice trochu odlišná, ale motiv se objevuje již na začátku písně, ale nejzjevnější shoda je v druhé polovině písně, kde ji zpívá zpěvačka Fabienne a sbor. Zajímavě melodii použila ve své písni i kapela Les Alabres ve své písni La Roy Louis (za to, že je název písně napsán na YT správně, bych ruku do ohně nedala).
A teď už musím zjistit jen to, co za písně je použito v písni Grannos...
0 komentářů:
Okomentovat